lachtan šedý

31. leden 2017 | 15.20 | rubrika: první rubrika

lachtan šedý  Lachtani šedí mají poměrně velikou hlavu s dlouhou, zúženou a tupou tlamou, jejich ušní boltce jsou velmi malé a přiléhají k hlavě. Dospělí samci mají vrchol hlavy a šíjí tmavě hnědou až krémovou, hrudní a krční partie světlejší, jejich lebka je mohutnější

| hodnocení 1 (1x) | přečteno: 17x

rejnok ostnatý

25. leden 2017 | 18.28 | rubrika: první rubrika

 rejnok ostnatý    Rejnok ostnatý (Raja clavata) je paryba z řádu rejnoků pravých. Je nejčastějším druhem rejnokovitých v Evropě. Hřbetní strana je hnědošedá v různých odstínech, s tmavými skvrnami a světlými tečkami. Břišní strana těla je světlá. Hrudní ploutve se táhnou od rypce po obou stranách těla až k ocasu. Samičky i samci mají na hřbetě trny.
Žije na dně moří s lehce písčitým až bahnitým dnem od 20 metrů hloubky. Lze se s nimi setkat na mělčinách a v ústí řek.
Období rozmnožování je obvykle v jarních měsících kdy rejnoci jsou nejaktivnější. K oplodnění dochází v těle samice, samec se pevně přidrží samice. Samice za rok vyprodukuje až 150 vajec umístěných v pouzdru. Samice rejnoka dorůstají do 120 cm, ale samci jen 80 cm.
Rejnoci se živí kraby, krevetami, malými rybami, škeblemi a jedí dokonce i různé druhy korý

Výsledek obrázku pro rejnok ostnatý v moři

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

úhoř elektrický

25. leden 2017 | 18.19 | rubrika: první rubrika

úhoř elektrický Paúhoř má podobně jako úhoři dlouhé hadovité tělo, s větší hlavou a tělem postupně se zužujícím k ocasu. Dosahuje velikosti až 2,5 m a hmotnosti až 20 kg. Průměrný věk ve volném prostředí není znám, v zajetí se samci dožívají 10 až 15 let, samice v průměru mezi 12 až 22 roky. Má jen malé oči a velmi slabý zrak. Obývá oblasti převážně s kalnou vodou a tak pro něho zrak není důležitý. K nalezení kořisti využívá elektrické výboje, které vytváří zvláštním orgánem umístěným v ocasu.
Paúhoř elektrický má zpravidla olivově hnědou barvu těla se žlutými skvrnami. Ve přední části hlavy se nacházejí ústa, které jsou bez zubů. Za hlavou je pak na každé straně jedna malá ploutev. Po většině délky těla se táhne protáhlá řitní ploutev, která sahá až na konec ocasu. Na těle se nenachází žádná hřbetní ploutev a ani párové břišní ploutve.
Výsledek obrázku pro paúhoř elektrický

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

tygr balijský

25. leden 2017 | 17.49 | rubrika: první rubrika

 tygr balijský  Samice měřily na délku (ocas) nejčastěji 200-220 cm, samci obvykle 220–240 cm, někdy i více.Délka lebek u samic oscilovala mezi 24 a 27 cm, u samců mezi 27 a 31,2 cm. Nosní část byla protažená a úzká.Ocas byl relativně krátký a dosahoval délky 58–71,5 cm, pro srovnání u tygra jávského je to 77–83 cm. Samice mají něco kolem 65–80 kg, samci vážili obvykle 90–100 kg.Tyto údaje jsou vytvořeny na základě měření několika lebek a kůží a pouhého jednoho čerstvě zabitého jedince, proto by měly být brány s opatrností. Na jejich základě je nicméně možno tuto šelmu velikostně přirovnat k statným jihoamerickým formám jaguára (průměr samic 72 kg, samců 102 kg).
Zbarvení bylo tmavě oranžové, skoro až cihlové, černé pruhy byly relativně širší a poněkud méně husté, především v přední části těla, než u typického tygra jávského. Mezi pruhy byly roztroušené černé skvrny.(všiměte si na obrázku) Světlá spodní část těla byla velmi malá, zato však zbarvená téměř doběla, ostatní poddruhy jsou spíše krémové.  Na přední straně hlavy se nacházelo 4–5 párů zdvojených příčných proužků, další indonéské tygří poddruhy toto nemají. Stavbou lebky připomínal spíše tygra jávského, rozmístěním, šíří a tvarem pruhů spíše tygra sumatránského, nicméně podkladovou barvu měl tmavší než oba poddruhy, zvláště než druhý jmenovaný.

Související obrázek

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

kakadu arový

23. leden 2017 | 14.59 | rubrika: první rubrika

kakadu arový  Kakadu arový dorůstá 55-60 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 850 g. Je celý černý nebo šedý s neopeřenými červenými tvářemi, jejichž zbarvení se v případě rozrušení mění na černé. Jeho dalším výrazným znakem je roztažitelná chocholka na hlavě a velmi silný zobák, který patří k největším mezi papoušky a který mu umožňuje rozlouskávat i tvrdé skořápky ořechů a některých semen, které jsou jinak ostatním ptákům nepřístupné.Výsledek obrázku pro kakadu arový

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

acácia

15. leden 2017 | 18.32 | rubrika: první rubrika

 acácia  Akácie jsou keře a stromy, řidčeji i dřevnaté liány. Mnohé druhy mají nápadné ostny, vzniklé přeměnou palistů. Listy jsou dvojnásobně zpeřené, složené z drobných a většinou vstřícných, krátce řapíčkatých až přisedlých lístků. U mnohých druhů je čepel listů redukovaná a asimilační funkci přebírá plochý rozšířený řapík, takže listy vyhlížejí jako jednoduché, s paralelní žilnatinou. Palisty bývají drobné a opadavé nebo přeměněné v ostny. Na řapíku a někdy i na vřetenu listu bývají přítomny žlázky (extraflorální nektária). Květy jsou drobné, oboupohlavné nebo samčí a oboupohlavné, bílé, žluté nebo krémové, uspořádané v hustých válcovitých klasech nebo kulovitých klubkách. Tato květenství vyrůstají buď ve svazcích v úžlabí listů nebo jsou uspořádaná v bohatých vrcholových latách. Kalich je trubkovitý nebo zvonkovitý, se 4 nebo 5 cípy. Koruna je trubkovitá, nálevkovitá až zvonkovitá, 4 nebo 5-četná. Tyčinek je mnoho, jsou nápadné, vyčnívající z květu, volné nebo pouze na bázi srostlé. Semeník je přisedlý nebo stopkatý. Plody jsou velmi různorodé, pukavé nebo nepukavé, rovné nebo zakřivené. Semena bývají oválná až podlouhlá, více či méně zploštělá, s tvrdým osemením, bezkřídlá, obvykle bez míšku.Výsledek obrázku pro acácia

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

slon indický

15. leden 2017 | 16.40 | rubrika: první rubrika

 slon indický   Je menší než jeho africký příbuzný, nejjednodušším rozlišovacím znakem je velikost uší - slon indický je má výrazně menší. Stoličky mají tvar podobný vymřelým mamutům, což ukazuje na bližší příbuznost těchto druhů. Slon indický má na chobotu pouze jeden prstík (výběžek na konci chobotu sloužící k uchopení menších předmětů).
Slon indický má více klenutou páteř než slon africký, na každém zadním chodidle má čtyři nehty místo tří, na čele dvě vybouleniny a pouze 19 párů žeber (slon africký jich má 21). Samicím obvykle nenarůstají kly a když ano, tak jsou jen stěží viditelné i když slon otevře tlamu. Samci také mohou postrádat kly, tento jev se vyskytuje hlavně v populaci na Srí Lance. Na rozdíl od slona afrického, který používá přední končetiny téměř výhradně k manipulaci se zeminou, umí společně s trupem lépe využívat přední končetiny k manipulaci s objekty.

Související obrázek

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

lemur kata

15. leden 2017 | 12.40 | rubrika: první rubrika

lemur kata  Lemur kata žije v početných tlupách . Ochotně se ujímají i osiřelých mláďat. Samice je schopná oplodnění pouze 3 dny v roce. Samci o samice bojují. Souboje samců probíhají tak, že lemuři si naparfémují konec ocasu podpažními žlázami a pak jím švihají soupeřovi kolem čumáku. Samice po 136 denní březosti rodí jedno mládě. To se ihned po narození zavěsí za srst matky na břiše. Mládě je kojeno po dobu 5 měsíců, zcela samostatné je až ve věku 6 měsíců.
Lemuři mívají problémy s termoregulací, což je nutí ke zvláštnímu chování: po ránu sedávají otočení k rannímu slunci s rozpaženýma rukama a snaží se ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky. Lemurové žijí převážně v korunách stromů, živí se ovocem a drobným hmyzem.
Výsledek obrázku pro lemur kata mládě

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

orangutan sumaterský

15. leden 2017 | 11.52 | rubrika: první rubrika

orangutan sumaterský
Samci tohoto druhu dorůstají výšky 1,4 m a hmotnosti 90 kg. Samice jsou o něco menší, dosahují průměrné výšky 90 cm a hmotnosti 45 kg. V porovnání s jejich bornejskými příbuznými jsou sumaterští

| hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 13x

Sýkora babka

15. leden 2017 | 11.38 | rubrika: první rubrika

  sýkora babka Je o něco menší než vrabec, dorůstá délky 11–12 cm, v rozpětí křídel měří 18–19 cm a váží 9-12 g. Svrchní část těla má šedohnědou, spodinu bělavou s hnědým odstínem patrným zejména na bocích a spodní části břicha, líce bílé

| hodnocení 1 (1x) | přečteno: 11x

sýkora uhelníček

14. leden 2017 | 08.38 | rubrika: první rubrika

sýkora uhelníčekDélka těla: 10–11,5 cm[3]
Rozpětí křídel: 18 cm
Hmotnost: 9–11,5 g.
Malý druh sýkory s velkou černou hlavou, bílými lícemi a velkou bílou skvrnou v týlu, díky které ji lze odlišit od všech ostatních evropských sýkor. Hřbet je modrošedý (ssp. ater) až olivově šedý, spodina tmavě šedobéžová bez tmavého středového pruhu. Na křídle má dvě světlé pásky: jednu na špičkách velkých krovek, druhou podél středních krovek. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou jednotvárnější s nažloutlými lícemi a zátylkovou skvrnou.

Výsledek obrázku pro uhelníček

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

křeček džungarský

13. leden 2017 | 17.27 | rubrika: první rubrika

křeček džungarskýKřečík džungarský se dožívá 2 až 3 roky v zajetí, mimo zajetí méně.[zdroj?] Má zavalité tělo vajíčkovitého tvaru, s kulatou širokou hlavičkou, korálkovitýma očima a krásně kulaté uši posazené z boky hlavičky. Křečík džungarský je charakteristický svými černými oblouky nad pacičkami a úhledně černým hřbetním proužkem linoucím se od hlavičky až k ocásku. Zabarvení srsti je různé v závislosti na ročním období. V letním období je zabarvení srsti převážně tmavší. Naopak v zimním období je světlejší, až bílé, s hůře rozeznatelným pruhem na zádech. Čím drsnější prostředí, tím je změna během ročního období výraznější. Tělo má dlouhé 65–102 mm a váží 30-55 g. Ocásek má maličký, od 2 do 4 mm.

Výsledek obrázku pro křeček džungarský

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

žralok lagunový

2. leden 2017 | 13.34 | rubrika: první rubrika

žralok lagunový

Je druh žraloka z čeledi Modrounovitých a jediný druh Monotypického rodu Triaenodon.vyznačuje se štíhlým tělem se širokou hlavou,velkýma oválnýmaočima se svislými zorničkami a stejnoměrným bílím zbarvením špiček hřbetní a ocasní ploutve.V oblasti svého výskytu ,která zahrnuje INDO-PACIFIK od východní Afriky až k pobřežístřední Ameriky je jeden z nejčetnějších žraloků korálových útesů.žije v blískosti mořského dna od 8 do 40 metrů.

Výsledek obrázku pro žralok lagunový


 

Související články

| hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)